Přeskočit na obsah

Xavier Bettel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Xavier Bettel
Xavier Bettel, 2017
Xavier Bettel, 2017
Předseda vlády Lucemburska
Ve funkci:
4. prosince 2013 – 17. listopadu 2023
PanovníkJindřich I. Lucemburský
PředchůdceJean-Claude Juncker
NástupceLuc Frieden
Místopředseda vlády Lucemburska
Úřadující
Ve funkci od:
17. listopadu 2023
Předseda vládyLuc Frieden
PředchůdceFrançois Bausch
Paulette Lenertová
Ministr zahraničí Lucemburska
Úřadující
Ve funkci od:
17. listopadu 2023
Předseda vládyLuc Frieden
PředchůdceJean Asselborn
Starosta Lucemburku
Ve funkci:
24. listopadu 2011 – 4. prosince 2013
PředchůdcePaul Helminger
NástupceLydie Polfer
Stranická příslušnost
ČlenstvíDemokratická strana

Narození3. března 1973 (51 let)
Lucemburk
LucemburskoLucembursko Lucembursko
ChoťGauthier Destenay
Zaměstnánípolitik
Oceněnívelkokříž Řádu dubové koruny (2014)
velkokříž Řádu koruny (2017)
Řád kříže země Panny Marie 1. třídy (2018)
velkokříž Řádu cti (2023)
Řád knížete Jaroslava Moudrého 2. třídy (2024)
… více na Wikidatech
CommonsXavier Bettel
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Xavier Bettel (* 3. března 1973 Lucemburk) je lucemburský politik a právník, od listopadu 2023 místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí v kabinetu Luca Friedena dvou koaličních partnerů Křesťanskosociální lidové strany a Demokratické strany. V letech 2013–2023 byl předsedou vlády Lucemburska.

V roce 1999 se stal zastupitelem Lucemburku. O šest let později byl zvolen do městské rady a v letech 2011–2013 působil jako starosta metropole velkovévodství. Od roku 1999 také zasedal v Poslanecké sněmovně.[1][2] Roku 2013 vystřídal v čele Demokratické strany Claudea Meischa.

Osobní život

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se roku 1973 v Lucemburku do rodiny obchodníka s vínem Claudea a Francouzky ruského původu Aniely Bettelových. Matka byla praneteří hudebního skladatele Sergeje Rachmaninova.[3][4][5] Po dokončení středoškolského stupně vzdělání získal magisterský diplom ve veřejném a evropském právu a titul DEA (Diplôme d'études approfondies, dříve udělovaný titul ve Francii standardně po jednoletém postgraduálním studiu) v politologii a veřejném právu na univerzitě v Nancy.[6][7] V řecké Soluni také studoval námořní právo a církevní právo na Aristotelově univerzitě v rámci výměnného studentského programu Erasmus.[8] Kvalifikaci právníka získal 12. července 2001.[2]

Na počátku třetího tisíciletí účinkoval po čtyři roky v pořadu nazvaném Sonndes em 8, již zaniklého soukromého televizního kanálu T.TV.[9][10]

Politická dráha

[editovat | editovat zdroj]

Místní politika

[editovat | editovat zdroj]

V komunálních volbách 1999 byl poprvé zvolen do zastupitelstva Lucemburku, když na kandidátce Demokratické strany skončil šestý. Po volbách do zastupitelstev v roce 2005 se umístil na čtvrté pozici a v rámci sboru byl zvolen do úřadu zvaného échevin (konšel). Sbor konšelů spolupracuje se starostou.[2]

Po obecních volbách konaných 9. října 2011 se ve třiceti osmi letech stal starostou Lucemburku. Slib složil 24. listopadu 2011. Ve funkci setrval do prosince 2013, kdy byl jmenován lucemburským premiérem.[11][12]

Celostátní politika

[editovat | editovat zdroj]

Do jednokomorového parlamentu kandidoval ve volbách 1999, kdy v centrálním obvodu skončil na 10. místě demokratické kandidátky – tři příčky pod čarou, za sedmi přímo zvolenými poslanci.[13] Přesto v Poslanecké sněmovně zasedl vzhledem k tomu, že Demokratická strana jako druhá v pořadí přeskočila třetí Socialistickou dělnickou stranu, a s vítězem voleb Junckerovou Křesťanskosociální lidovou stranou zformovala vládu. Zvolené demokratické poslankyně Lydie Polferová a Anne Brasseurová se staly členkami kabinetu. V důsledku klouzavého mandátu tak uvolnily svá poslanecká křesla pro dva náhradníky. Bettel jako třetí náhradník pak do parlamentu pronikl 12. srpna 1999 díky uvolněnému křeslu Colette Fleschové, která byla zvolena v eurovolbách 1999 do Evropského parlamentu a v národním zastupitelském sboru nezasedla.[2]

V parlamentních volbách 2004 skončil na čtvrté pozici kandidátky, z níž se do sněmovny dostalo pět členů, a pokračoval tak v mandátu.[14]

Předseda vlády

[editovat | editovat zdroj]

V průběhu roku 2013 se stal předsedou Demokratické strany a ve všeobecných volbách 2013 kandidoval jako její lídr. Poté, co subjekt dovedl s třinácti mandáty k třetímu místu, jmenoval jej velkovévoda Jindřich I. Lucemburský za tzv. formateura, osobu která vede jednání o sestavení budoucí vlády.[15] Lucemburským premiérem se stal 4. prosince 2013, když byl dohodnut koaliční kabinet na půdorysu jeho demokratů, socialistické dělnické strany (držících také 13 mandátů) a Zelených (se 6 mandáty). Ve vládě současně zastával pozice státního tajemníka, ministra spojů a sdělovacích prostředků a ministra pro náboženské záležitosti.[2]

Od jeho vlády se očekávala právní reforma v oblasti uzavírání stejnopohlavních sňatků (účinnost přijatého zákona od 1. ledna 2015), změna náboženských pravidel ve školách a omezení výdajů, aby Lucembursko udrželo nejvyšší rating AAA.[16]

Soukromý život

[editovat | editovat zdroj]

Otevřeně se hlásí k homosexuální orientaci.[17] Podle jeho názoru stále více Lucemburčanů neřeší skutečnost, jestli je či není někdo gay. Stal se tak prvním lucemburským premiérem, který se otevřeně přihlásil k homosexuální orientaci, a historicky třetí takovou hlavou vlády na světě, po islandské premiérce Jóhanně Sigurðardóttirové a belgickém ministerském předsedovi Eliu Di Rupovi.

Od března 2010 byl v partnerském vztahu s architektem Gauthierem Destenayem,[18] jenž ho v srpnu 2014 požádal o ruku. K uzavření sňatku došlo 15. května 2015.[19] Právní úprava umožňující uzavírání stejnopohlavních manželství vstoupila v Lucembursku v účinnost 1. ledna téhož roku.[20]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Xavier Bettel na anglické Wikipedii.

  1. Xavier Bettel. www.vdl.lu. Ville de Luxembourg. Dostupné v archivu pořízeném dne 19-10-2013. 
  2. a b c d e Xavier Bettel [online]. Gouvernement du Grand Duché de Luxembourg [cit. 2013-12-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 27-02-2014. 
  3. Xavier Bettel, un jeune libéral pressé. www.republicain-lorrain.fr. La Republicain Lorrain, 26 October 2013. Dostupné online. 
  4. www.revue.lu [online]. [cit. 07-09-2014]. Dostupné v archivu pořízeném dne 12-08-2014. 
  5. women-leaders.eu [online]. [cit. 07-09-2014]. Dostupné v archivu pořízeném dne 12-08-2014. 
  6. Xavier Bettel, un «fêtard» qui se remarquait. www.lessentiel.lu. L'Essential Online, 5 November 2013. Dostupné online. 
  7. Wie Xavier Bettel als Student Party machte. www.lessentiel.lu. L'Essential Online, 5 November 2013. Dostupné online. 
  8. Well-known Erasmus students – inspiring careers. www.programmallp.it. Programma LLP. S. 7. Dostupné online. 
  9. TV Talkshow "Sonndes em 8" [1/2] (2005). www.youtube.com. chienguidelux via YouTube, 2005. Dostupné online. 
  10. STRÄTZ, Susanne. Luxemburg:Finanzmetropole im Modellbahn-Look. www.spiegel.de. Der Spiegel, 21 March 2007. Dostupné online. 
  11. "Xavier Bettel - Luxembourg City's new Mayor", Wort.lu, 10 October 2011. Retrieved 30 October 2011.
  12. "Xavier Bettel sworn in as capital's mayor", Wort.lu, 24 November 2011. Retrieved 29 November 2011
  13. 1999: Circonscription Centre [online]. Service Information et Presse, 7 April 2009 [cit. 2009-04-10]. Dostupné online. 
  14. 2004: Circonscription Centre [online]. Service Information et Presse, 7 April 2009 [cit. 2009-04-10]. Dostupné online. 
  15. Archivovaná kopie. www.wort.lu [online]. [cit. 2014-09-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-03-27. 
  16. http://www.aljazeera.com/news/europe/2013/12/luxembourg-gets-first-openly-gay-pm-2013124165441367915.html
  17. Je suis surpris de devenir bourgmestre. L'essentiel. 11 October 2011. Dostupné online [cit. 5 October 2011]. 
  18. Luxembourg premier joins vanguard of gay leaders. www.latimes.com. LA Times, 20 August 2014. Dostupné online. 
  19. Lucemburský premiér se oženil, vzal si belgického architekta. revue.idnes.cz. iDNES.cz, 15-05-2015. Dostupné online. 
  20. Luxembourg Prime Minister engaged to be married. www.wort.lu. Luxemburger Wort, 21 August 2014. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-05-04. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]